Omán .. tradice & luxus

Přátelé, jelikož mi rok exotiky v Indonésii nestačil, tak jsem se ještě cestou do Prahy stavila na týden na blízkém východě v arabském Ománu :-).


A pár postřehů z Ománu ..
Hlavní město: Muscat
Vládne tam: Sultán

Je to jedna z nejkrásnějších zemí, co jsem viděla, a taky asi i nejbohatších a nejdražších :-). Životní úroveň obyvatel je vysoká a služby jsou kvalitní. Všude jsou hory dokonce i ve městech a je tu velký kontrast mezi moderním luxusem a tradicí (ománci jsou poměrně ortodoxní muslimové a chodí v tradičním oblečení i do práce). Země je skvělá pro odpočinek - což se mi hodilo po roce práce. Ale je trochu nudná :-) ha ha specielně po roce života v Jakartě :-) - v Muscatu (hlavním městě) všechno funguje, silnice jsou prázdné bez zácp, lidi jsou chápaví a více přímí. No prostě žádná výzva :-), lol.

Taky mě zaujala zdejší mentalita  je to arabská země, takže jsem čekala něco jako Egypt a Saudi - 'zírání a harrasment' vůčí bílé ženě. Na začátku jsem měla z toho obavu ale nic z toho se nedělo. Právě naopak, nikdo nezíral a cítila jsem se hodně v pohodě i když všechny ostatní - místní ženy byly zahalené - chodí v těch černých hábitech, kde jim jsou vidět jen oči, v lepším případě obličej. Takže ománci jsou velice zdvořilí. Navíc je to země s velmi nízkou kriminalitou. Dosáhli toho hodně přísnými tresty, např. za znásilnění je 15 let kriminálu nepodmíněně.

Takže na dovolenou absolutně doporučuju, je to skvělá země pro odpočinek na pláži, a třeba i na kempovací turistiku :-). Navíc tam mám kamarády, tak když byste chtěli uštetřit, tak vám zařídím přespání u místních.

Goooodbye lovely Indonesia ...

Přátelé, takže kontrakt mi vypršel a vracím se za prací do ČR.. odjezd se samozřejmě neobejde bez pořádné pařby na rozloučenou. Takže tentokrát jsme pártili u bazénu :-)















A ještě afterparty :-) ......



Tradiční indonéská svatba

A tady jsem byla pozvána na svatbu kolegy a přítele Wisnu ...
.. na poslední fotce jsou kolegové z práce ..
































Life is like a box of chocolates..

Tam vám píšu tentokrát z domova z lehátka u bazénu, je sobota odpoledne jsem tu skoro sama. Ležím pod palmou, poslouchám Damiena Rice a čtu The power of receiving od Amandy Owen. Sousední lehátko před chvílí obsadil krásnej chlap. Škoda, že se tak stydím, hrůza ve 36 nejsem schopná zahájit konverzaci. Tak ho akorát nenápadně šmíruju :-). Tak takhle vypadá moje sobotní odpoledne, když nejsem zrovna někde na pracovní cestě nebo na nákupech.
Jinak čas tu letí děsivě rychle, jako by to bylo včera, co jsem dorazila do apartmánu v Ritz Carltonu s extrémním množstvím adrenalinu v krvi, mrtvá po 2 denní cestě a absolutně nadšená, že budu pracovat a žít v tropech. Nadšení mě dodnes neopustilo, naopak jsem nadšená čím dál víc. Jasně, že byli těžký chvíle hlavně při zvládání kulturních šoků. Ale těžký chvíle mi způsobily doufám osobnostní růst. Řekla bych, že teď toho zvládám víc a bojím se míň trapasů a udělat chyby.
Rozhodla jsem se, že až mi skončí kontrakt - ať už teď v listopadu, nebo jestli mi ho prodlouží - zkusit nabídnout služby dalším firmám. Nechala jsem si proto udělat webovky a uvidím :-). Vlastně teď vůbec nevím, kde budu za 2 měsíce :-) - v čechách, tady nebo na nějakým dalším ztřeštěným místě :-). Jak řekl Forrest Gump

"Life is like a box of chocolates, you never know what you're gonna get."

A jak říkám já :-) ha ha: Důležité je, nejíst pořád tu stejnou čokoládu s nugátem ale vyzkoušet jiné náplně i s rizikem, že nebudou dobré.
Tak jdu plavat, ten pěkný chlapík už odešel, tak zaplavu a taky půjdu.

Nááávštěva z Česka :-)

Drazí přátelé,
tak mám úžasný zážitek, přijeli mě navštívit kamarádi Tom a Valika. Chvíli pobyli u mě a pak cestovali - Java, Bali.
Společně ještě s mými lokálními kamarády Tonym a Rakhmi jsme vyráželi do okolí. Akorát jsem neměla volno z práce takže se o ně většinou staral Tony nebo Rakhmi.
Na Indonésii byli dobře připraveni, měli načteny úskalí indonéské povahy a kultury :-) Link-Indonéská mentalita. Takže jak přijeli s úsměvem na rtech tak s úsměvem odjížděli a dokonce plánem se napřesrok vrátit :-).



A zase práce .. školení na Sumatře

Regionální pobočka na Sumatře v Medanu .. účastníci .. i po mém školení se stále usmívají :-)




Office Girls :-)

Singapuuuuuur

Vyrazili jsme s kamarádem Indrou na prodloužený víkend do Singapuru. Odsuď z Jakarty je to jen 2h letu. Bydleli jsme v centru ve čtvrti Little India a jedli indickou snídani oběd i večeři - rajtu, čatný, lasi,.. mňam. Je to jako Góvinda.


Pobyt na konci sveta - Belitung

Ahoj,
mrknete na par nastvavacich obrazku z konce sveta ... z moji dovolene :-).
Na konci brezna jsem mela svoji prvni dovolenou tady v Jakarte a tak jsem si splnila prani jet se podivat na Sumatru. Zamirila jsem na ostrov Belitung - jizni Sumatra, kde jsem stravila zhruba 9 dni. Jela jsem s kamaradem z Yogyakarty Indrou. Bydleli jsme v chatkach primo na plazi v zahrade v kempu Kelayang. Vetsinou jsme byli v kempu jedini turiste a prislo mi, ze jsme jedini turiste na celem ostrove :-). Vyrazili jsme jeden den autem kolem ostrova a na jeden den lodi na okolni male ostruvky, ale nepotkali jsme zadne turisty, jen par mistnich. Okolni ostruvky vypadaji jak kycova reklama na dovolenou v tropech - bile plaze, zelene palmy, skala a svitive modra voda :-).
Pocasi jsme meli nic moc jelikoz byla stale jeste destova sezona, tak kazdou noc prselo a slunicko pres den jsme meli asi jen 3 dny. Taky me jako vzdy pozahaly meduzy :-), asi mam na ne nejakou alergii. Ale jinak to bylo fajn - relax, snorchl, opalovani, knizky.



Kelayang plaz



Kelayang plaz



Kelayang plaz



Kelayang kemp



Kelayang plaz




Dzungle na ptacim ostrove




"Praseci ostrov"




Ptaci ostrov



Ostrov Lengkuas




Ostrov Lengkuas



Majak na ostrove Lengkuas - 1882 postavili Holandane


Sluzebni cesty - hotel, prace, hotel, prace, .. duchove

Mili pratele,
Jezdim ted od konce ledna az do poloviny brezna po Jave a skolim na pobockach. Muj zivotni styl je pomerne stereotypni - cesta, hotel, prace, hotel, prace, hotel, prace .. a o vikendu kdyz nejsem uplne mrtva se dovlecu do nejakeho okolniho horkeho pramenu a tam prospim den i dva :-).

Narozeninovy odvaz v Karaoke baru
Vyjimkou je Semarang, kde ted prave pobyvam a kde jsem tento tyden oslavila narozeniny a o vikendu jsem se dokonce, asi uz jen silou vule :-), doplahocila do muzea.
Narozeniny jsou pro me vzdycky stres, zase o rok starsi, ale tentokrat to byla parada. Padlo to na vsedni den a to jsem skolila, maji tu ve firme zvyk, ze kdyz nekdo ma narozky, tak koupi pro vsechny koblihy. Tak jsem koupila svym studentum koblihy a oni me pak vecer pozvali do mistni rybi restaurace (Semarang je pristav, je to tu sama ryba), kde jsem si objednala hovezi, jelikoz ryby nejim. A pak jsme vyrazili do mistniho karaoke baru. Karaoke je tady extremne popularni a najdete ho vsude. Pronajmete si ruzne velky salonek s veskerou aparaturou, nas bylo 15, tak jsme meli velky salonek a pak uz jen vybirate pisnicky a kvilite do mikrofonu. Dokonce si tu muzete objednat alkohol, coz je v Indonesii dost neobvykle. Karaoke me tedy prekvapilo, indonesani nepiji ale i s limonadou se teda dokazou behem chvile pri zpevu odvazat, kam se na ne hrabeme, a vubec se nestydi zpivat. Na rozdil teda ode me, ja tam sedela a koukala jak puk a oni me porad premlouvali at zazpivam a ja jsem ze sebe nevydala hlasku :-).


Semarang - oslava narozenin v Karaoke baru

Dum tisice dveri aneb Dum duchu
No a sama sebe jsem prekvapila, kdyz jsem vyrazila v sobotu do mistniho domu s nazvem "Tisic dveri". Nalakali me kolegove, kdyz me presvedcovali, ze tam opravdu JSOU duchove :-). Byla to puvodne centrala zeleznice, kterou postavili v r. 1904 holandani. Holandani okupovali Indonesii 300 let a vetsinu budov a insfrastruktury - silnice, zeleznice tu postavili oni. Dum slouzil jako kancelare - meli uz tehdy take neco jako openspaces. Pozdeji slouzil jako vezeni, kde byli veznove drzeni za nelidskych podminek ve sklepich a mnoho jich tam zemrelo. Proto tvrdi, ze je tam spousta duchu puvodnich veznu.





Semarang - Dum tisice dveri

Jakarta - mesto, kde rajce je ovoce

Mili pratele,
tentokrat jen kratce neco o Jakarte, hlavnim meste Indonesie, kde tedy uz 4 mesice bydlim. Kazdy den je tady pro me smesici zazitku wow super a taky dopr... Dostala se mi do ruky kniha, ktera to krasne popisuje a musim se s vami o kousek podelit - kniha "CultureShock!Jakarta" Dereka Bacona.

Jakarta - mesto protikladu, najdete tu luxusni mrakodrapy i slumy


Jakarta je mesto kde:

  • kocky nemaji ocasy
  • kazda "slusna" domacnost ma sluzku

  • nazor kolektivu je dulezitejsi nez nazor jednotlivce

  • lidi zde budou radsi lhat nez by vam rekli nepriznivou pravdu

  • vlade a policistum se neodmlouva a uplatek neni nic spatneho

  • prezident je neco jako buh a v nedeli dopoledne si necha uzavrit dalnici, kde se projizdi ve svem ferrari

  • snidane jsou "na vidlicku" a palive

  • rajce je ovoce a do dzusu vam rozmixuji pomeranc, rajce a okurku

  • ananasy se soli

  • verejne domy najdete naproti mesitam

  • muzi se drzi na verejnosti za ruce, ale zamilovane pary nesmi

  • bonbony jsou to same co drobne mince

  • dny a noci jsou po cely rok stejne dlouhe

  • 5km autem pres centrum trva 2h

  • triko, kratasy a gumove zabky je vsechno, co potrebujete do satniku - na noc i den po cely rok

  • lidi se porad usmivaji
Ihned po priletu do Jakarty je potreba odlozit logiku, selsky rozum a ocekavani a obrnit se trpelivosti. Tzn. naladit se na mentalitu mistnich. Pokud to neudelate ceka vas frustrace. Pokud to udelate ceka vas prijemny pobyt na miste, kde je cely rok leto, vsichni se usmivaji, kde najdete tisic druhu palivych jidel a vsechno za vas udela nekdo jiny :-).